Velichovky

Nejstarší lázeňské budovy byly postaveny v roce 1898, vily pojmenované Jela (dnešní Slovenka) a Vojtěška (Domov). Postupně pak přibývaly další stavby, včetně lázeňské restaurace a dalších čtyř vil (Zimní lázně, Morava, Čechie a Zátiší). Projekt nových lázní vypracoval architekt Dr. Milan Babuška a podle jeho projektu byla v roce 1923 zahájena stavba nového léčebného pavilonu, dnešní Masarykův dům. 

Historie lázní začíná v roce 1897, kdy dr. Kutík z Hořiček zjistil, že zdejší křídová slatina má léčivé účinky. Dr. Kutík se svým přítelem hrabětem Harrachem přesvědčili majitelky panství, baronky baronky Bertu Bess-Chrostin a Gabrielu Spens-Boden, a založili akciovou společnost provozující lázně. První lázeňská sezóna byla zahájena v roce 1898. V roce 1918 koupilo lázně Československé Ústředí nemocenských pojišťoven v Praze, které zdejší areál zmodernizovalo a byla postavena i hlavní budova Masarykův dům. V poválečném období areál pokračoval v lázeňské tradici. Novodobá historie lázní začíná v roce 1992, kdy byla založena akciová společnost Lázně Velichovky. Po ekonomických problémech, které vedly až k uzavření provozu lázní, areál lázní v roce 2014 koupila společnost Karsit Holding, s.r.o., která zrekonstruovala areál lázní se zachováním prvorepublikového vzhledu. V roce 2015 se lázně znovu otevřely pro klienty a zahájily provoz. Lázně nyní provozuje společnost Lázně 1897, s.r.o. s novým názvem Lázně Velichovky 1897.

Základ rozsáhlého lázeňského parku byl položen již v době zrodu lázní na konci 19. století. Stávající podoba parku souvisí se stavbou hlavní lázeňské budovy Masarykova domu, kdy součástí architektonického návrhu byl návrh parku s ornamentální výsadbou před hlavní budovou. Součástí areálu lázní jsou i malé parčíky před lázeňskými vilami, aleje (lipová, javorová, kaštanová) a rozsáhlý krajinářský park volně propojený s nedalekým lesem.

dr. Kutík – zakladatel lázní

Hydrogeologická jednotka
Hořicko-miletínská křída (4250)

Typ pramenů

Jednotlivé prameny 

Resort K-Triumf  – od roku 2019 zcela nový areál resortu nabízí ubytování v pokojích s jedinečným výhledem na okolní přírodu, rybníky a oboru s vysokou zvěří. Nabízí moderní wellness centrum s venkovním bazénem.

Obora Karsit – v těsném sousedství lázní Velichovek byla v roce 1999 založena obora s rozlohou přes 100 ha. V oboře je v největším počtu chovaný daněk evropský, dále pak mufloni a doplňkově sika Dybowského. Cílem vlastníka obory je produkce trofejních kusů.

Přírodní památka Vražba – předmětem ochrany je populace kriticky ohroženého zvonce liliolistého (Adenophora liliifolia) včetně aktivní ochrany jeho biotopu.

Přírodní památka Hustířanský les – je fragmentem bukových doubrav s výrazným podílem hospodářského lesa, předmětem ochrany je populace silně ohroženého druhu rostliny střevíčník pantoflíček (Cypripedium calceolus) a jeho biotop spolu s ochranou dalších zvláště chráněných druhů rostlin. 

Ptačí park Josefovské louky – unikátní projekt v blízkosti pevnosti Josefov v Jaroměři. Páteří parku je unikátní sto let starý závlahový systém Metuje, který po opravě umožňuje regulaci výšky spodní vody na okolních loukách. Díky tomu jsou v území obnoveny mokřady, které umožňují návrat mokřadních ptáků do dříve zaplavované oblasti v nivě Metuje. V parku se nachází ornitologické pozorovatelny a informační tabule.

Hrad Vražba – o dnes zaniklém hradu se nedochovaly žádné písemné zprávy, ale podle archeologického výzkumu existoval ve druhé polovině 13. století a zanikl požárem. Patřil mezi nejstarší a méně kvalitní dřevěné šlechtické hrady. Dochovala se pouze torza hradu, od roku 1964 byl zaspán jako kulturní památka, nyní je zapsáno spolu se zbytky blízkého hradu Rotemberk a tvrzištěm v Habřině jako kulturní památka ČR.

Pevnost Josefov – unikátní barokní pevnost postavená v letech 1780-1787 na vyvýšeném místě nad soutokem Labe a Metuje. Měla sloužit na ochranu Habsburské říše před Pruskem poté, co ve válkách o Slezsko Rakousko přišlo o pevnosti na své severní hranici, které připadly Prusku. Pevnosti Josefov byla vybudována jako náhrada pevností ve Slezsku. O pevnost nikdy nebylo bojováno a nikdy nebyla ani obléhána, oficiálně pevnost ztratila statut pevnosti v roce 1888.