Kudowa-Zdrój

Zameczek – původní lázeňský penzion pro pacienty byl postaven v roce 1772. Má zajímavou architekturu a lomenou střechu, charakteristickou pro starou dolnoslezskou architekturu.

Dom Zdrojowy – původní lázeňský dům, dnes Sanatorium Polonia, ve kterém sídlí Lázeňské divadlo S. Moniuszki. Objekt byl postaven v roce 1905 jako tzv. Książęcy Dwór.

Pijalnia minerální vody – monumentální zařízení z počátku 20. století, stylově odkazující na architekturu Zameczka. Pijalna je považována za nejhezčí a největší v Dolním Slezsku. Půlkruhová budova, odkazující na barokní a secesní styl. Prostor s jímáním minerální vody je propojen s velkou otevřenou litinovou chodbou. Pod ním vede hlavní lázeňská promenáda a Nowe Łazienki. Interiér je vyzdoben malbami maďarského malíře Arpada Molnara, zobrazující starý pramen a Dolní Slezsko z počátku 20. století.

Původní kolonáda – otevřená litinová konstrukce, dnes známá jako Divadlo pod Blachą, kde se často konají lázeňské hudební koncerty.

Datum objevení prvních minerálních pramenů není zcela známo, bylo to pravděpodobně na konci 16. století. Od 18. do 19. století se lázeňké místo nazývalo Cudowa (dříve – Cudoba – odvozeno od slova chudoba a až ve druhé polovině 20. století se objevilo jméno Kudowa.

V roce 1783 koupila lázně společnost lékařů, která započala s jejich rozvojem. V roce 1795 byly postaveny nové lázeňské objekty a penziony. Po získání železničního spojení s Kladskem (1905) a vybudování vlastní elektrárny se lázně rychle rozvíjely. V polovině 19. století bylo město uznáno jako první kardiologické lázně v Německu. V roce 1906 byl postaven dům Charlotte (dnes Institut přírodní medicíny) a hotel s divadlem, tzv. Książęcy Dwór – nyní sanatorium Polonia. Kudowa se postupně stala jedinečným a zároveň luxusním letoviskem, které přitahovalo mnoho hostů a pacientů z Polska i ze zahraničí. V roce 1931 byla postavena budova Pijalni minerálních vod, spojená s koncertní síní a novými láznskými objekty. Během tohoto období byla Kudowa mezinárodně uznávanými lázněmi a hostila mnoho slavných osob, včetně J. W. Goethe, Bruno Schultz a Winston Churchill.

Lázeňský park (12,9 ha) je historický lázeňský park nacházející se v centrální části lázeňského města, v místě, kde na úpatí Parkové hory (Góry Parkowej) vyvěrají minerální prameny. Park byl založen v 18. století a v následujícíh byl rozšířen. Park byl koncipován tak, aby připomínal anglické parky. Nejstarší a nejreprezentativnější částí je Centraní park. Osou parku je hlavní promenáda, která začíná poblíž Pijalni minerálních vod, kde je bohatá zajímavá vegetace. Všechny části parku jsou rozmanité s mnoha cestami a uličkami. Nejdůležitější architektonické stavby se nacházejí v oblasti podél hlavní promenády.

V areálu parku jsou všechny využívané prameny minerální vody, stejně jako většina budov a sanatorií. Lázeňský park, zapsaný v registru památek, je výkladní skříní města Kudowa-Zdrój. Jeho vzhled je velmi důležitý, protože je místem odpočinku obyvatel, turistů a pacientů.

Bohatá vegetace parku, která se mění v závislosti na ročním obdob (typické jsou palmy, kaktusy, opuncije, dracany a rododendrony).

Výskyt minerálních vod v lázních Kudowa-Zdrój je spojen s dislokacemi v útvarech svrchní křídy. Tyto dislokace umožňují migraci CO2 na povrch a tvorbu kyselek. Jedná se o minerální vody typu HCO3 – Ca – Na a HCO3 – Na – Ca s mineralizací od 1300 do 3500 mg / dm3. Většina těchto vod, kromě CO2, obsahuje specifické složky: Fe, H2S, Rn a As.

Hydrogeologická jednotka
Sudecki (125)

Typ pramenů
kyselky typu HCO3–Ca–Na i HCO3–Na–Ca

Jednotlivé prameny