Lądek-Zdrój

Lázeňský dům Zdrój Wojciech – Lázeňský objekt Marienbad (později Wojciech), byl uveden do provozu v roce 1680. Majestátní osmiboký objekt (20 m vysoký a téměř 10 m v průměru), uprostřed s osmibokým bazénem s úhlopříčkou 6 m a hloubkou více než 1,5 m. V květnu 1878 byla budova zbourána a na jejím místě byla po dvou letech postavena nová neobarokní budova podle k architektonického návrhu Hermana Yölkela. Dodnes je symbolem a výkladní skříní Lądku-Zdróje.

Lázně Lądek-Zdrój (Bad Landeck), jsou vedle lázní vedle lázní Cieplice Slaskie-Zdroj nejstaršími lázněmi ve Slezsku. Lázně existují již od 13. století, kdy bylo u pramenů založeno město Lądek, které tehdy patřilo k České republice. Nové období v historii lázní začalo v roce 1498, kdy bylo postaveno nové léčebné zařízení, a byl obnoven pramen. Lékař Konrad z Bergu přizvaný do lázní z Vídně provedl první chemickou analýzu místních minerálních vod. V roce 1591 vydal Jan Crato z Vratislavi, dvorní lékař Habsburků a majitel Szczytny Śląské, první lékařský text o léčebném vlivu termálních lázní Lądek na mnoho nemocí. V roce 1678 bylo objeveno několik nových léčivých pramenů a byla zahájena výstavba nového bazénu po vzoru tureckých lázní.

Ve druhé polovině 18. století prošel Lądek-Zdroj obdobím rekonstrukce a vývoje, byla postavena další léčebná zařízení, bylo postaveno kasino a divadelní sál a byly zřízeny parky. Důležitou událostí v roce 1904 bylo prohlášení léčebných účinků pramenů v Lądku-Zdroji, které zvýšilo atraktivitu lázní.

V roce 1965 bylo středisko Lądek Zdrój spojeno s více než 30 km vzdáleným zdravotním střediskem Długopole Zdrój – byl založen státní podnik „Uzdrowisko Lądek-Długopole“. Provoz zahájila i stáčírna minerální vody „Długopolanka“ ve Szczawině.

Největší rozvoj lázeňských služeb nastal v letech 1970-1978, kdy se začal zvyšovat počet léčených pacientů. V letech 1972-1973 byl navrtán hluboký vrt s léčivou termální vodou (dnes pramen „Zdzisław“). V roce 1974 byla postavena lázeňská nemocnice „Jubilat“. Rekord v návštěvnosti pacientů v lázních byl zaznamenán v letech 1977-1978, kdy bylo ročně provedeno více než milion ošetření (nepočítaje sovětské sanatorium). V posledních letech prochází lázně významnou obnovou a revitalizací.

Lázeňský park se rozkládá na ploše 1,2 ha a dominují mu listnaté druhy stromů (buk obecný, lípy malolisté, javory javorolisté). V parku je vidět několik mramorových soch, výsledek sochařství pod širým nebem, které se konalo v Lądku v létě roku 1980; Mužské torzo je dílem sochařky Aniely Wojdyno. V parku je také kavárna Albrechtshalle, nově zrekonstruovaný rekreační bazén a lázeňská kaple.

Modřínová alej – krásná čtyřřadá alej byla vytvořena z iniciativy ministra Hoyma v roce 1782. Evropské modříny byly vysazeny pod dohledem lesního inspektora. Alej spojuje centrální park s lázeňským domem, koncertní ulicí a amfiteátrem.

Park tisíciletí (Millennium) – byl založen v letech 1861-65, má rozlohu 2,3 ha a charakter anglického parku. Roste zde 65 druhů stromů a keřů. Spojuje Central Park s městskou částí Lądek Zdrój.

Konrad z Bergu – byl do Lądku-Zdrój povolán v roce 1498 a poprvé provedl chemickou analýzu zdejší minerální vody.

Aleksander Ostrowicz – polský lékař Dr. Aleksander Ostrowicz (1839-1903), od roku 1876 pracoval v Lądku-Zdroji téměř 28 let. Vydal první monografii věnovanou lázním Lądek-Zdroj. Na hřbitově v Lądku-Zdroji se nachází hrob dr. Ostrowicze a jeho manželky Kláry, kteří zemřeli v roce 1910. Období působení dr. Ostrowicze v lázních je spjato s obdobím největšího rozvoje lázní.

Přírodní zdroje minerální vod lokality Lądek-Zdrój se nachází v geologické jednotce metamorfovaného komplexu Lądek-Snieżnik, což je nejvýchodnější tektonická jednotka středních Sudet. Na východě je tato jednotka omezena ramzovským nasunutím, na severu se dotýká průniku svrchního karbonu Kladsko-zlotowského, a na západě hraničí s svrchně křídovou jednotkou příkopu Horní Nisy. V Lądku-Zdróji se nachází 6 přírodních pramenů léčivé vody a jeden hluboký vrt termální vody. Nízko mineralizované specifické vody v Lądek-Zdróji byly v souladu s legislativou uznány jako léčivé zejména díky vysokému obsahu fluoridových iontů (ne méně než 2 mg / l), dvojmocné síry (ne méně než 1 mg / l) L) a radonu (ne méně než 74 Bq / L). 

Typ pramenů
minerální voda typu HCO3 -SO4 -Na, F, Rn, H2S

Jednotlivé prameny

Součástí města jsou lázeňské parky v Lądku-Zdróji, které zabírají svahy a dno údolí Biała Lądecka. Léčebné lázně se nacházejí přibližně jeden kilometr od části města středověkého původu a jsou s ním spojeny topolovou alejí. Jedním z prvků lázeňské části je zelený komplex, který zahrnuje následující parky: Zdrojowy – bývalé parky Central, Słowackiego, Tysiąclecia a Moniuszko. Lázeňská osada se systémem parků vznikla pravděpodobně na přelomu 16. a 17. století. Potvrzené údaje se týkají 18. století, kdy byla vytvořena zahrada, která se brzy vyvinula v anglický park. Na počátku 19. století byl park rozšířen a spojil dva komplexy lázeňských budov s modřínovou alejí. V té době byl na kopci Świętojerski založen nový anglický park a ve druhé polovině V devatenáctém století další anglický park v zahraničí lázní Maria. V první polovině dvacátého století bylo vytyčeno současné uspořádání, které vytvořilo vyhlídkovou osu spojující historické zařízení přírodní medicíny „Wojciech“ s bývalými lázněmi Fryderyk. V současné době se lázeňský park rozkládá na ploše 1,2 ha a je spojen s avenue z 18. století s lázeňským domem, koncertní ulicí a amfiteátrem a parkem Millennium o rozloze 2,3 ha s městskou částí města Lądek-Zdrój. Dispozice parku a jeho architektonické prvky jsou pod ochranou ochrany. Komplex lázeňských parků spolu s historickými budovami města a lázní byl v roce 2004 zahrnut do místního revitalizačního programu, jehož směry byly zahrnuty do rozvojové strategie obce. Realizace programu měla zvýšit konkurenceschopnost města jako lázeňského a turistického cíle. Projekt, který byl rozdělen na dvě etapy, zahrnoval revitalizaci historického parku v letech 2006–2013. John Paul II and the Tysiąclecia Park. Spočívalo to ve vytvoření zpevněných povrchů komunikačních tras pro chodce a jejich osvětlení, úpravě parkové zeleně a zavedení prvků drobné architektury. V rámci tohoto projektu byla také přestavěna ulice Cienista v bezprostřední blízkosti parku, která byla přeměněna na pěší ulici. Projekt obnovy parku v Lądku-Zdróji spočívá v údržbě zeleně a technických pracích souvisejících se stavem výstavby. V oblasti krajinářské architektury neexistují žádné projekty, i když je třeba zmínit, že jménem společnosti Uzdrowisko Lądek – Długopole S.A. dříve byla připravena koncepce revalizace lázeňského centra Předpokládalo vytvoření náměstí v prostoru Wolności ulice na půlkruhovém půdorysu s akcentem v podobě fontány, která měla prostorově propojit několik zde umístěných lázeňských budov. Celý komplex měl být zdůrazněn třemi cestami spojenými s dalšími parky: parky Zdrojowy, Słowackiego a Tysiąclecia a se sousedními sportovními areály. Tento nerealizovaný projekt by mohl zdůraznit hodnoty krajiny historického uspořádání a obohatit je o nový obsah, který představuje určitý druh ochrany.