Lázně Kundratice

Lázně vznikly v roce 1881, modernizovány byly v roce 1913, kdy lázeňské budovy dostaly nový vzhled a v roce 1933 byly považovány za jedny z nejmodernějších v České republice. Dnes tvoří areál budovy Šárka, Dalibor a Přemysl.

Na území města Osečná je památkově chráněným objektem Kočvarům mlýn z roku 1799. 

Zakladatelem Lázní Kundratice byl místní podnikatel Josef Schwan, který na konci 19. století začal místní slatinu využívat k léčebné péči. Lázeňskou léčebnu v roce 1908 koupila obec, která areál lázní začala modernizovat. Během válečných let léčebna sloužila potřebám armády. Po druhé světové válce se Lázně Kundratice staly součástí státního podniku Československé státní lázně, v roce 1992 byla lázeňská léčebna zprivatizována a vznikla akciová společnost Lázně Kundratice a.s.

Součástí lázní je lesopark Mannův les, má charakter příměstského parku. Parkem vede haťový chodník, který prochází nad mokřady, součástí parku jsou vyhlídková místa, informační panely, venkovní posilovna i odpočinkový altán.

Josef Schwan – zakladatel lázní

Hydrogeologická jednotka
Bazální křídový kolektor východně od Hamru po Labe

Typ pramenů

Jednotlivé prameny

Lázně leží v atraktivní krajině s množstvím přírodních zajímavostí. Přímo na území města Osečná je pramen Ploučnice, několik rybníků (např. Lázeňský rybník nebo Chrastenský rybník s možností koupání), vodopád, vyhlídková místa, naučná stezka, geopark i poutní areál s křížovou cestou.

Pramen Ploučnice – na území města Osečná se nachází hlavní prameniště řeky Ploučnice, která je významným levostranným přítokem Labe (do Labe ústí v Děčíně). Prameniště Ploučnice je označováno za jedno z nejvydatnějších pramenišť ve střední Evropě, kdy vydatnost pramenů neklesá ani v době dlouhodobého sucha. Velké množství vody z prameniště napájí Jenišovský rybník, který přímo na toto prameniště navazuje. Z tohoto rybníka odtékala část vody náhonem na tři sta metrů vzdálený Jenišovský mlýn, poháněný vodní turbínou, který byl v provozu ještě v roce 1962. Historicky byly v Osečné další čtyři mlýny. V blízkosti prameniště Ploučnice je čerpací stanice pitné vody pro město Osečná i Lázně Kundratice. Ploučnice patří mezi významné vodní toky v ČR, celková délka Ploučnice je 105 km a plocha povodí 1194 km2 (10. největší povodí v ČR). 

Chrastenský vodopád – Chrastenský vodopád vznikl v 16. století odkloněním řeky Ploučnice do Hamerského rybníka. Vodopád je vysoký více než dva metry. Vede k němu lesní cesta s turistickým značením.

Přírodní památka Široký kámen – Jedná se o oblast stolové hory s výskytem vzácných druhů rostlin (např. kostřava sivá, ostřice vřesovištní či hadí mord nízký) a živočichů (např. sokol stěhovavý, výr velký, slepýš křehký).

Přírodní památka Děvín a Ostrý – Jedná se o lesnatý hřbet s výskytem vzácných druhů rostlin a živočichů

Vrch Hamerský Špičák (Ostrý, 452 m n. m.) tvoří se sousedním Děvínem výraznou krajinnou dominantu v Podještědí. Jedná se o kuželovitý suk. Archeologický průzkum v roce 1934 potvrdil existenci opevnění ze 14. – 15. století, které souviselo s nedalekým hradem Děvín. Přístupová cesta na vrchol zanikla při těžbě limonitu.

Vrch Kamberk (400 m n. m.) ležící při západním okraji města Osečná je zalesněný vypreparovaný suk ve tvaru komolého kužele, tvořený čedičovou horninou nefelinitem proniklým svrchnokřídových sedimenty. 

Geostezka Po stopách železných rud (5,5 km) je situována v okolí obce Hamr na Jezeře a je zaměřena na geologii, těžbu surovin a historicky zajímavá místa v oblasti tří přírodních památek: Děvín a Ostrý, Divadlo a Široký kámen.

Přírodní památka Divadlo je příkladem skalního útvaru v křídových pískovcích, který dokumentuje proces postupného rozčleňování tabule ve skalní město působením exogenních činitelů. Součástí skalního útvaru jsou skalní věže, dutiny, voštiny i skalní brána a raritou jsou železné klády (trubicovité útvary o průměru až 50 cm), jejichž vznik souvisí s intruzivní sopečnou činností, kdy se společně s vyvřelými horninami dostaly na povrch i roztoky železa a vytvořily železité inkrustace s vyšší odolností než mají křídové pískovce.

Národní geopark Ralsko byl vyhlášen mezi třemi středověkými hrady – Ralsko, Bezděz a Děvín a leží v okrajové části České křídové tabule, v Ralské pahorkatině. Kombinuje se zde reliéf tabulí, rozčleněný ve skalní města, s neovulkanickými suky, které tvoří významné vrcholy a krajinné dominanty území. V letech 1950 – 1991 zde byl vojenský výcvikový prostor, což významně ovlivnilo současnou podobu území. Nenávratně zmizelo 17 obcí včetně kostelů a hřbitovů a naopak vyrostly stavby pro vojenské účely. Prostor byl pro okolní svět uzavřen a místa, která nebyla pro vojenské účely využita, se vrátila zpět do své původní podoby. I proto je v současné době Geopark Ralsko unikátním místem, připomínající zelený ostrov a dnes patří mezi turisticky atraktivní lokality.

Naučná stezka K pramenům úzce souvisí s lázněmi a prameny vod. Zaměřena je  prameny vody, geologii a hydrogeologii území, vodní živočichy, využití vody v mlýnech v Osečné a proměny krajiny v Osečné.

Geopark
Termín geopark označuje území, které poskytuje obraz o geologickém vývoji Země a ukazuje vliv místního přírodního bohatství na ekonomický a kulturní rozvoj společnosti. Vzniká v regionu, jehož geologická stavba umožňuje zajímavou interpretaci geologických procesů a je takto veřejnosti interpretována, a kde se vytvoří funkční infrastruktura z místních skupin, podporující tradiční i nové geoturistické aktivity. Geopark vzniká jako iniciativa místní komunity a do sítě národních geoparků se může přihlásit jakékoliv zajímavé území ČR určitým způsobem spojené s geologickým dědictvím. Známku kvality a označení Národní geopark uděluje Ministerstvo životního prostředí ČR po doporučení Radou národních geoparků. Institut geoparků v ČR nevychází z legislativy, geoparky vznikají na základě dobrovolné spolupráce různých subjektů v daném území, v úzké spolupráci se státní ochranou přírody, které chtějí navázat na místní tradice a přírodní podstatu regionu se zvláštním zřetelem ke geologickému dědictví. Cílem je chápat kraj jako harmonický celek a ukázat jej tak nejen svým obyvatelům, ale hlavně návštěvníkům, podporuje tak geoturismus, drobné zemědělství, tradiční řemesla a další původní hospodářské aktivity za účelem udržitelného rozvoje území, podporuje environmentální výchovu a vzdělávání a podporuje zachování přirozeného prostředí.
Globální síť geoparků UNESCO je začala utvářet od roku 2004, kdy proběhla v Pekingu první mezinárodní konference o geoparcích, kde byla přijata Pekingská deklarace o ochraně geologického dědictví. Na základě této deklarace vznikla pod patronací UNESCO Globální síť geoparků (Global Geoparks Network). V roce 2015 byl přijat společný program IGGP (Int. Geoscientific and Geoparks Programme). Smyslem činnosti geoparků je podpora trvale udržitelného rozvoje regionu, výzkum a vzdělávání veřejnosti. Geoparky UNESCO jsou území s výjimečnými lokalitami, které tvoří např. odkryvy hornin s nálezy vzácných nerostů, zkamenělin nebo část krajiny, která dokumentuje geologickou stavbu a geologický vývoj území včetně jeho využívání v historii i současnosti. V současné době zahrnuje globální síť geoparků UNESCO 161 geoparků ve 44 zemích světa.
Síť evropských geoparků v současné době zahrnuje 81 geoparků v 26 zemích Evropy. V ČR je zatím jediným evropským geoparkem UNESCO od roku 2005 geopark Český ráj, který tak představuje jediné území v České republice, které je certifikovaným národním, evropským i globálním geoparkem.