Długopole-Zdrój

Lázeňský dům – objekt byl postaven v roce 1840 a v objektu je Pijalnia Uzdrowiskowa (dostupné minerální vody jsou prameny Renata, Kazimierz a Emilia), komplexní centrum služeb a Lázeňská kavárna.

Lázeňská nemocnice – objekt byl postaven v roce 1900.

Zakład Przyrodeczniczy Wojciech – objekt pochází z roku 1680, v budově je také zdroj minerální vody.

Zakład Przyrodoleczniczy Karol – počátek Zakładu Przyrodoleczniczego se datuje do roku 1850, kdy zahájil svoji činnost jako zařízení využívající slatinu využívající místní dlobahenní zařízení využívající místní długopolską borowinę (slatinu), v následujících letech bylo zařízení rozšířeno a modernizováno.

Mieszko je historická budova v lázeňské zóně A, postavená v roce 1881 jako Villa Urban, opakovaně modernizovaná a rozšiřovaná.

V 16. a 17. století byl v lokalitě Długopole-Zdrój kamencový důl, který díky své geologické stavbě, orogenním pohybům a tektonice, byl místem, kde vyvěraly silné minerální prameny. Obyvatelé celé oblasti pili tuto osvěžující vodu s vínem a cukrem ve formě šumivého nápoje a sledovali její léčivé vlastnosti. Roku 1705 byly prameny prozkoumány známým geologem Dr. C. Ohmem a zapsány do seznamu léčivých pramenů ve Slezsku a Kladské župě, oficiálně tedy využívány k léčebným účelům.

Podle archivních materiálů byly lázně založeny v roce 1802 a byly známy jako Bad Langenau (oblast vesnice spolu s pramenem vlastnila rodina Wolfových). V roce 1817 bylo otevřeny první lázeňské budovy s vanami ve vlastnictví nedalekého města. Až v roce 1839, poté, co lázně koupil doktor Julius Hanke z Wroclawy, poničení požárem Bystrzycy, je rozvinul natolik, že začal konkurovat starším vyhlášeným letoviskům Kladska. V roce 1851 došlo k dalšímu rozvoji lázní a v roce 1875 byla do města přivedena železniční trať. V roce 1904 byl vyvrtán další pramen (Renata).

Hydrogeologická jednotka
Region sudetski

Typ pramenů
Minerální vody v lázních Długopole-Zdrój jsou kyselky, jejichž přítomnost je spojena s dislokacemi proterozoických slídových břidlic. Tři zdroje minerální vody (Emilia, Renata a Kazimierz) se nacházejí v bývalé štole vzniklé při hledání kamencové břidlice a rud v proterozoické břidlici Gór Bystrzyckich. Asi 2 km severně od vstupů do lázní, v lokalitě Długopole Dolny (vrt 6R), ve svrchnokřídových ložiscích byla ve vrtu prokázána přítomnost minerální vody typu HCO3-Na s mineralizací až 4,8 g / dm3 a obsahem jódu (0,2 mg / dm3) a bromu (1,5–3,0 mg / dm3),což je v podzemních vodách Kladska unnikátní.

Jednotlivé prameny