Lázně Polanica Zdrój se nachází v Dolnoslezském vojvodství (Dolnośląskie vojvodství), v powiatu Kłodzko Leží v Kłodzké kotlině, v širokém údolí Dušnické Bystřice (Bystrzyca Dusznicka), v blízkosti Stolových hor (Gór Stołowych) a hor Bystřických (Gór Bystrzyckich). Lázně bývají označovány perlou polských lázní. Historie lázní (do roku 1946 pod názvem Puszczyków-Zdrój) sahá do počátku 18. století a rychlý rozvoj lázní nastal v roce 1873. Základ lázeňské péče tvoří minerální vody, hydrogenuhličitano-vápenaté kyselky a slatina.
Oficiální název
Uzdrowisko Polanica-Zdrój
Lokalizace
Obec: Polanica-Zdrój
Okres: Kłodzki
Kraj: Dolnośląskie
Získání statutu lázeňského místa
1967
Právní forma
akciová společnost
Majitel, zřizovatel
Uzdrowiska Kłodzkie S.A.
Přírodní léčivý zdroj
Minerální voda
Kapacita lázní
722 lůžek
Bezbariérovost
částečná
Indikace
Nemoci oběhového ústrojí
Nemoci trávícího ústrojí
Nemoci dýchacího ústrojí
Duševní pohybového ústrojí
Léčebné metody/terapie
Vodoléčba
Inhalace
Balneoterapie
Kryoterapie
Masáže
Kynezioterapie
Fyzikoterapie
Rehabilitace
Koupele (minerální, vířivkové, perličkové)
Rašelinné zábaly
Bazén
Centrum Sluneční Termy Wielka Pieniawa – s bazény, fitness centrem a saunovou zónou. V roce 2002 byl v sanatoriu Wielka Pienawa vybudován rekreačně-lázeňský bazén, v roce roce 2008 první slunečná pláž v Polsku, který imituje mořské písečné pobřeží a v roce 2010 byl dokončen rekreační komplex “Sluneční Termy” s bazény a saunou zónou.
Vybavenost obce sportovně-rekreační
vnitřní bazén
turistická stezka
minigolf
cyklostezka
Služby
restaurace
kavárna
obchod potraviny
obchod ostatní
knihovna
informační centrum
divadlo
Dostupnost veřejnou dopravou
autobusová zastávka
vlaková zastávka
Vzdálenost do krajského města
Wrocław 102 km, 1:40 h
Hradec Králové 73 km, 1:20 h
Součástí lázní je 6 lázeňských objektů, hlavním je sanatorium Wielka Pieniawa.
Wielka Pieniawa – více než 115 let staré sanatorium se nachází v centru lázeňského parku, projektantem objektu byl kłodzký architekt Andreas Ernst. Historie Velké Pieniawy sahá do roku 1905-1906, v té době to byl moderní Lázeňský dům – Dom Zdrojowy (po druhé světové válce se přejmenoval na sanatorium Wielka Pieniawa) se 130 pokoji, vlastním lázeňským léčebným sanatoriem a elektrickým osvětlením. Současně patřil k nejkrásnějším a nejlépe vybaveným lázeňským domům. V roce 1929, podle návrhu architekta Ernsta Zeisela (z Berlin-Charlottenburgu) bylo přidáno nové třípodlažní křídlo určené pro hydroterapii. Budova byla vytvořena ve stylu secese v kombinaci s místním podhorským stylem, který byl úspěšný v letech 1968-1971. Z teras a vyhřívaných, prosklených verand lázeňského domu je nádherně viditelné panorama Kłodzka. V roce 2002 byl v objektu vybudován rekreačně-lázešnký bazén a v roce 2008 první v „slunné pláže” v Polsku imitující podmínky mořského pobřeží a v roce 2010 rekreační komplex Slunčené Termy s bazény a saunovou zónou.
Historie lázních Polanica-Zdrój (do poloviny roku 1946 pod názvem Puszczyków-Zdrój) se datuje do prvních let 18. století a lázeňský rozvoj plně nastal v roce 1873. Proslulost a sláva lázní Polanica-Zdrój výrazně vzrostla po roce 1950 díky k novým metodám léčby geriatrických onemocnění zejména včelím mlékem (apiterapie), zavedených humanistickým lékařem dr. Józefem Matuszewskim a rozvojem plastické právě zde používané Dr. Stanisławem Michałka-Grodzkim.
Lázeňský park (12,97 ha) se nachází v centrální části města. Nejreprezantivnější a nejstarší částí je Centrální park (Park Centralny). Hlavní osa parku je hlavní promenáda, která Pijalni minerálních vod k obelisku Adama Mickiewicze. Zde je podsvícená fontána a Šachový park (Park Szachowy). Hlavní promenáda směřuje na vyvýšeninu, do lesoparku s rododendróny. Všechny části parku jsou protkány sítí četných cest a uliček.
Hlavním přírodním léčivým zdrojem v lázních Polanica-Zdrój jsou minerální a léčivé vody z hydrogenuhličitanu vápenatého, kyselky hydrogenuhličitano vápenaté. Hlavními oblastmi zdrojů vod svrchnokřídových zvodní v Polanica-Zdrój jsou pravděpodobně výchozy středoturonských pískovců ve Stolových horách (Góry Stołowe) a horách Bystřických (Góry Bystrzycke).
Hydrogeologická jednotka
Region sudetski (125)
Typ pramenů
minerální voda, kyselka HCO3–Ca
Jednotlivé prameny
|
Název pramene |
Celková mineralizace (v mg/l) |
Hloubka vrtu (v m) |
Chemické složení |
|
W. Pieniawa |
1 660 |
34 |
minerální voda, kyselka HCO3–Ca |
|
Jozéf |
1 500-1 900 |
89 |
minerální voda, kyselka HCO3–Ca |
| P-300 |
2 000-2 500 |
269 |
minerální voda, kyselka HCO3–Ca |
doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D.
irena.smolova@upol.cz
Katedra geografie
Přírodovědecká fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
17. listopadu 12
771 46 Olomouc
Hlavním cílem projektu je vybudování silné sítě spolupráce, se zaměřením na rozvoj efektivnějšího využívání stávajícího potenciálu lázní, protože v současné době neexistují žádné společné česko-polské ekonomické iniciativy v této oblasti. Pro naplnění cílů budou realizovány kulaté stoly a platformy s cílem posílit služby v odvětví lázeňství a díky využití geografických informačních systémů (GIS) bude vydán Atlas lázní na česko-polském pohraničí.