Lázně Libverda

Nejstarší historické lázeňské budovy vznikaly v letech 1760 -1795 (jídelní dům – Trakteurhaus, budova minerálního pramene ad.), kolem roku 1800 byla postavena promenáda a empírový zámeček, divadlo, a pavilon nad Mariánským pramenem. Všechny budovy pocházející z té doby jsou vystavěny v klasicistním či empírovém slohu.

Hlavní lázeňská budova byla otevřena v roce 1868 (Helm, následně Nový lázeňský dům, svou současnou podobu získal po požáru v roce 1911, kdy byl zbourán a postaven na stejném místě modernější objekt, dnešní Clam-Gallasův Palác.

Historie lázeňství Lázní Libverda spadá do konce 14. století, kdy se začaly šířit zprávy o léčivých účincích zdejšího pramene. Hlavními šiřiteli byli poutníci, kteří se zde osvěžovali „Boží vodou“ cestou z Lužice do mariánského poutního kostela Navštívení Panny Marie v sousedních Hejnicích. Od konce 16. století zdejší minerální vody pomáhají pacientům ze všech koutů Evropy. Vznik lázní je spojen se šlechtickou rodinou Clam-Gallasů, která získala roku 1636 Frýdlantské panství od císaře Ferdinanda II. jako odměnu za věrnost císaři v tažení proti Albrechtu z Valdštejna. Statut lázní Libverda získala v roce 1836 (statut léčivých lázní).

Během 20. století se Lázně Libverda zařadily mezi významné lázně České republiky a v roce 1936 byly povýšeny na státní lázně.

Lázeňský park je součást areálu lázní a byl založen na konci 18. století Kristiánem Filipem v anglickém stylu.

Rakouský císař Josef II – Rakouský císař Josef II lázně navštívil v roce 1779.

Anna Fjodorovna – Ruská princezna a velkokněžna Anna Fjodorovna lázně navštívila v roce 1807.

Carl Maria von Weber – Hudební skladatel Carl Maria von Weber navštívil lázně v roce 1814 a okolí mu bylo inspirací k napsání části opery Čarostřelec (roku 1904 mu byla v lázních odhalena pamětní deska).

Josef Jungmann – v lázních pobýval v letech 1840 – 1843.

Franz Kafka – spisovatel

Alexander von Humboldt – německý přírodovědec a spoluzakladatel geografie jako empirické vědy

Hydrogeologická jednotka
Krystalinikum Jizerských hor v povodí Lužické Nisy (6413)

Typ pramenů
Přírodní, studená, středně mineralizovaná, uhličitá, hypotonická voda, chemického typu Mg-Ca-HCO3 (hydrogen uhličitan hořečnato-vápenatý). Vývěry kyselek v údolí Libverdského potoka jsou vázány na tektonickou linii, podél které vystupuje hlubinný CO2, který sytí mělké podzemní vody.

Jednotlivé prameny

Využití minerálních vod – Minerální voda z vrtů je čerpadly čerpána nepřetržitě do zásobníku na minerální vodu na 50 m3, tzv. bunkru. Z tohoto bunkru je dalšími čerpadly distribuována do dalších provozů. V místech, kde se poskytují vanové koupele, se voda pomocí teplovodních výměníků ohřívá na cca 40 °C a ve vaně se dochlazuje studenou minerální vodou na koncovou teplotu 35 °C.