Lázně Bohdaneč

Cenné lázeňské budovy ve stylu kubismus. Nejcennější stavbou je Pavilon Gočár, který patří mezi perly kubistické architektury a nese název podle svého tvůrce, slavného architekta Josefa Gočára. Pavilon realizoval v letech 1910 až 1913 stavitel Josef Novotný z Prahy, slavnostně byl otevřen 1. května 1913 a díky své účelnosti a praktičnosti, byť po různých přestavbách, je využíván dodnes. Součástí pavilonu je rozlehlá terasa, která nabízí klientům prostor pro relaxaci a odpočinek, v letních obdobích se zde s velkou oblibou využívají i lehátka. Pavilon Gočár je od 29. prosince 1983 státem chráněnou kulturní památkou.

Pavilon Jubilejní – Stavba pavilonu Jubilejní byla zahájena v roce 1928 na počest 10. výročí vzniku Československé republiky (odtud tedy název Jubilejní).

Všechny lázeňské domy jsou spojeny prosklenou kolonádou, která prochází i 62 metrů dlouhým Gočárovým pavilónem.

Se vznikem lázní je spjato jméno bohdanečského rodáka Jana Veselého, který byl v 90. letech 19. století nájemcem rybničního hospodářství pardubického velkostatku a předsedou Vodního družstva pro regulaci Rajského potoka. Účelem družstva bylo odvodnit luka a upravit povodí Rajského potoka tak, aby se snížila vlhkost v městečku Bohdaneč. Právě tady se zrodila myšlenka na lázně. Jan Veselý věděl, že Rajský potok protéká vesnicí Libišany, kde má jeho otec pronajatá rozsáhlá luka a odkud si zájemci za mírný poplatek odvážejí rašelinu na topení a tak vznikla myšlenka použít rašelinu k léčebným účelům.

První lázeňská sezóna byla zahájena v roce 1897. Nová etapa rozvoje lázní začala v roce 1911, kdy lázně koupila obec Bohdaneč. V roce 1913 byl zprovozněn pavilon Gočár – unikátní funkcionalistická stavba podle projektu architekta Gočára a k léčebným účelům začala být využívána i minerální voda.

Park byl založen krátce po vzniku lázní, jeho konečnou podobu mu vtiskl František Josef Thomayer (1856–1938), který působil jako ředitel pražských parků a zahrad, ale věnoval se i navrhovaní zahrad mimo Prahu. Pro jeho návrhy bylo typické provázání přírodně krajinářské části s pravidelnou částí, kterou tvořily ornamentální záhony. Park je rozdělen Rajskou strouhou, kanálem sloužícím k zásobování rybníků, na dvě části, přední parkovou a zadní lesoparkovou část. Přední část je udržována a protkána řadou cestiček, zadní část pozvolna přechází ve volnou krajinu.

Jan Veselý – zakladatel lázní

Josef Ludvík Gočár – architekt, autor projektu hlavní lázeňské budovy

Opatovický kanál – významný doklad středověkého stavitelství, jedná se o umělý kanál (délka 32 km, průměrná hloubka 1,5 m, překonává výškový rozdíl necelých 20 metrů), který odbočuje z Labe a do Labe se vrací. Současnou podobu získal za Pernštejnů na přelomu 15. a 16. století a složil hlavně k zásobování rozsáhlé rybniční soustavy, kterou založil Vilém z Pernštejna a v době největší slávy zahrnovala téměř 300 rybníků. Na kanále bylo více než 30 mlýnů a dnes je zde několik malých vodních elektráren. Kanál je chráněn jako technická kulturní památka a je významným krajinným prvkem.

Bohdanečský rybník

Naučná stezka Gočárův okruh