Běloves

Běloveská kyselka je známá již od roku 1392 a vlastní lázně byly založeny roku 1818, kdy byla postavena první budova u pramene a voda zavedená do budovy se pacientům musela předehřívat. Původní přírodní vývěry byly postupně zachycovány. Od roku 1870 bylo zahájeno lázeňské využívání pramene Ida pro koupele a pro pitnou léčbu, byla stanovena řada průzkumných a jímacích vrtů a studní. Historicky byly lázně na krátkou dobu uzavřeny buď s důvodů válečných (např. v roce 1866 v době prusko – rakouské války, během první i druhé světové války) nebo přírodních jako důsledek ničivé povodně (v roce 1979), vždy se však jednalo o krátkodobé uzavření lázeňských objektů. 

Významným zásahem do rozvoje lázní bylo i přerušení dopravního spojení s Polskem, kdy po 2. světové válce bylo zlikvidováno železniční spojení mezi Náchodem a šest kilometrů vzdálenými polskými lázněmi Kudowa Zdrój (Bad Kudowa), poslední vlak projel 12. 5. 1945 a v roce 1947 byl vojskem rozebrán i dřevěný železniční most přes Metuji. 

Zlom v rozvoji lázní však nastal po roce 1989, kdy lázně v rámci restitucí byly navráceny potomkům původních majitelů a lázně začaly čelit problémům (nedořešené pozemkové záležitostí, spory o vodu, nové hygienické normy ad.). V roce 1996 areál včetně stáčírny vody získal nový majitel, lázně uzavřel, zrušil i obchodování s minerální vodou a od té doby celý areál stále rychleji chátral. 

Projekt obnovy

Město Náchod se opakovaně po roce 1989 pokoušelo lázně získat a obnovit jejich provoz. Město se opakovaně pokoušelo s vlastníkem jednat o odkoupení, ale z rozpočtu města nebylo možné požadavky splnit a přistoupit na podmínky majitele. Město Náchod v roce 2008 přišlo s myšlenkou vybudovat lázně na sousední lokalitě, a postavit tak lázně zcela nové. Z programů Evropské unie se podařilo získat dotaci na studie a do projektu bylo vloženo 5 mil Kč a město Náchod iniciovalo projekt výstavby nových lázní za více než 1 mld Kč. Projekt je primárně směřován k obnově lázeňské péče, kde 70 % lázeňské kapacity by směřovalo do zdravotnictví, zbytek do sportovně – oddechové činnosti. Nutné bylo vyřešit otázku vodních zdrojů minerální vody. Město Náchod začalo hledat nové zdroje, což se podařilo a v roce 2018 dostala voda z nových vrtů osvědčení od Ministerstva zdravotnictví ČR, vodu z vrtů Jan a Běla může město Náchod kromě stáčení minerální vody použít i k lázeňským procedurám. Poprvé v historii je tak město vlastníkem vrtů s minerální vodou v území Náchod-Běloves. 

Areál Malých lázní byl otevřen v prosinci 2019, středem areálu je replika prvorepublikové vily Komenský, v níž je expozice o historii lázeňství a kavárna. Poblíž budovy jsou nové vrty, nový zdroj pro lázně. U vily vznikla i kolonáda s pramenem minerální vody dovedené z nových vrtů. Aktuálně je připravena výstavba nového mostu, který propojí s dostatečnou kapacitou areál Malých lázní s územím na druhém břehu řeky Metuje, kde město Náchod plánuje vybudovat lázeňský park, celkově se tak propojí lokalita Malých lázní s prostorem původních lázní, aktuálně nově v majetku Města Náchod. Otvírá se tak nová naděje a perspektiva obnovy a rozvoje lázní v Náchodě-Bělovsi.

Stáčírna vody

Voda pramene Ida se plnila do lahví, následně byla vybudována i moderní plnírna kyselky, kdy se láhve o objemu 0,7 litrů prodávaly od roku 1903 pod obchodním názvem Běloveská kyselka Ida. Od konce 50. let 20. století probíhal v Bělovsi intenzivní průzkum s cílem zachytit nové zdroje kyselky. Koncem 70. let 20. století bylo rozhodnuto o výstavbě nové moderní stáčírny v prostoru za železniční tratí při Kladské ulici a zkušební provoz byl zahájen v roce 1981. Kapacita stáčírny 160 tis. lahví denně znamenala výrobu až 35 milionů lahví ročně a Ida se tak stala jednou z nejznámějších a také nejoblíbenějších minerálních vod v tehdejším Československu. Pro pitné účely byla voda upravována (zbavována arzénu a snižován obsah železa).

Hydrogeologická jednotka
Náchodský perm (5151)

Typ pramenů
Minerální vody jsou studené kyselky převážně typu NA-Ca-HCO3-SO4, s velmi odlišnou celkovou mineralizací kolísající mezi 0,7 a 7 g/l. Nejsilnější mineralizované kyselky jsou prameny Hedva a vrt S-8, nacházející se na pravém břehu Metuje v místech hlavních výstupních cest CO2. Kyselky s mineralizací obvykle pod 1 g/l, jako prameny Ida, Ivan ad., ředěné mělkou podzemní vodou nebo vznikající sycením vod oxidem uhličitým přímo v náplavech, jsou zachyceny na levém břehu řeky. Obsah volného CO2 se obvykle pohybuje mezi 2,4 až 2,8 g/l (Krásný et l., 2012). Pro běloveské kyselky je charakteristický vysoký obsah arsenu (kolem 0,5, ale až přes 2,7 mg/l), podobně jako pro některé okolní vody (Náchod, Kudowa Zdroj).

Jednotlivé prameny