Základní informace
Oficiální název
Uzdrowisko Przerzeczyn Zdrój
Przerzeczyn-Zdrój,
ul. Zdrojowa 32
Lokalizace
Obec: Niemcza
Powiat: Dzierżoniowski
Vojvodství: Dolnośląskie
Získání statutu lázeňského místa
2009
Právní forma
od roku 2017 jsou lázně mimo provoz
Majitel, zřizovatel
Přírodní léčivý zdroj
Klima
Minerální voda
Kapacita lázní
od roku 2017 jsou lázně mimo provoz
Bezbariérovost
částečná
Indikace
Nemoci nervové
Nemoci pohybového ústrojí
Léčebné metody/terapie
Slatinné koupele
Slatinné zábaly
Vodoléčba
Balneoterapie
Masáže
Fyzioterapie
Rehabilitace
Individuální pohybová rehabilitace
Elektroléčba
Hydrojet (suchá masážní vana)
Vybavenost obce sportovně-rekreační
golfové hřiště
vnitřní bazén
minigolf
cyklostezka
turistická stezka
Služby
restaurace
kavárna
obchod potraviny
obchod ostatní
knihovna
Dostupnost veřejnou dopravou
železniční zastávka
autobusová zastávka
Vzdálenost do krajského města
Wrocław, 60 km, 1:00 h
Opole 110 km, 1:30 h
Hradec Králové 115 km, 2:00 h
Areál lázní
Architektura lázní
Do roku 2017 fungovaly v lázních Przerzeczyn-Zdrój sanatoria: Akacja, Buk, Cis a Forsycja.
Historie
První zmínka o místě Przerzeczyn-Zdrój pochází z roku 1264. V období německé kolonizace se používal název Bad Dirsdorf, název Diersdorf se používal až do konce 19. století a později, až do roku 1945. Przerzeczyn -Zdrój je nejmenší lázeňské středisko v Polsku, jehož historie sahá až do roku 1802, kdy zde byly objeveny zdroje minerální vody – sulfidové a železité vody, což přispělo k rozvoji lázní. V té době byly postaveny první lázeňské objekty. Obec získala statut lázní v roce 2009. Do roku 2017 byla v lázních Przerzeczyn-Zdrój v provzu sanatoria: Akacja, Buk, Cis a Forsycja. Od roku 2017 jsou lázně mimo provoz.
Lázeňský park
Lázeňský park (3 ha) – bohatý na exotické druhy rostlin.
Významné osobnosti lázní
Hydrogeologie, prameny
Hydrogeologická jednotka
Region sudetski, blok przedsudecki
Podloží převážně jílovitých sedimentů pliocénu, jejichž mocnost dosahuje okolo 50 m, tvoří proterozoické a / nebo spodně paleozoické metamorfní útvary (ruly a serpentinity), vulkanické útvary a karbonský intruze granitoidů. Jsou součástí tektonické linie Niemcza, která omezuje východní část komplexu Sovích hor (Góry Sowie) předsudetského bloku. Prameny slabě mineralizované sulfidové vody jsou známé již od středověku, vyvěrají z terasových útvarů Ślęże (sirné prameny), byly zachyceny mělkou studnou již v roce 1825. Obsah sirovodíku ve vodě je asi 1 mg / l, pro špatný technický stav a přetrvávající bakteriologické znečištění nejsou prameny využívány.
Typ pramenů
radonovo-sirnaté vody, obsahující sulfidy vápenaté a hořečnaté, jsou jedinečné přírodní minerální vody nejen v Polsku, ale i v Evropě
Jednotlivé prameny
|
Název pramene |
Celková mineralizace (v mg/l) |
Hloubka vrtu (v m) |
Chemické složení |
|
Odwiert nr II |
430 |
10 |
prostá voda (slabě mineralizované), Rn+S |
|
Odwiert nr VIII |
550 |
11 |
prostá voda (slabě mineralizované), Rn+S |
|
Odwiert nr IX |
480 |
10 |
prostá voda (slabě mineralizované), Rn+S |
Významné atraktivity cestovního ruchu
Kontakt
doc. RNDr. Irena SMOLOVÁ, Ph.D.
irena.smolova@upol.cz
Katedra geografie
Přírodovědecká fakulta
Univerzita Palackého v Olomouci
17. listopadu 12
771 46 Olomouc
Lázeňství v česko-polském pohraničí a jeho přínos pro regionální rozvoj - Spa4Development
Hlavním cílem projektu je vybudování silné sítě spolupráce, se zaměřením na rozvoj efektivnějšího využívání stávajícího potenciálu lázní, protože v současné době neexistují žádné společné česko-polské ekonomické iniciativy v této oblasti. Pro naplnění cílů budou realizovány kulaté stoly a platformy s cílem posílit služby v odvětví lázeňství a díky využití geografických informačních systémů (GIS) bude vydán Atlas lázní na česko-polském pohraničí.
